Proč nás psi všude rádi následují? Může to být příznakem hlouběji zakořeněného problému, který je třeba řešit? Kdy bychom se měli znepokojovat a co můžeme udělat pro to, aby se náklonnost našeho domácího mazlíčka nestala nadměrnou?
Je naprosto normální, že se psi zajímají o to, kde se jejich majitelé nacházejí, pokud se to nestane posedlostí. Pokud si jdete do kuchyně pro sklenici vody nebo na záchod a váš mazlíček je vám neustále v patách, stojí za to se zamyslet proč.
Proč mě můj pes všude pronásleduje?
Existuje mnoho důvodů, proč nás psi všude následují. Jsou to společenská zvířata a stejně jako my máme rádi jejich společnost, oni mají rádi tu naši. A jak jinak jim to dát najevo než láskyplným chováním. Navíc jsou to zvědavá stvoření a chtějí vědět, co má smečka za lubem.
Pokud byl náš mazlíček adoptován jako štěně, může nás vnímat jako svou matku, a proto si k nám vytvoří pouto. Pokud budeme se štěňaty během jejich vývoje neustále, budou se bát být sama a nikdy nás nebudou chtít opustit.
Zvířata, která zažila emocionální trauma - zejména ta, která pocházejí z týraného prostředí - se někdy bojí, že je jejich majitelé opustí. Přehnaná vazba je běžná u psů adoptovaných z útulku nebo dříve zatoulaných.
Někteří psi si prostě nechtějí nechat ujít žádnou potenciální zábavu, i kdyby to mělo být chození na záchod. Obzvláště časté je to u mladých, vnímavých štěňat, která se od nás chtějí učit.
Některá plemena psů jsou náchylná k většímu připoutání k páníčkům, jako je shih-tzu, a také maďarský výmarský ohař nebo zlatý retrívr.
Pracovní, pastevečtí a lovečtí psi, kteří jsou vyšlechtěni k tomu, aby byli celý den se svým majitelem, mají také tendenci ho následovat všude, kam jde.
Přílišné přilnutí je u psů často naučené chování. Když jim dáváme jídlo pokaždé, když nás následují do kuchyně, nebo je hladíme, když poslouchají naše povely, učíme je, že naše následování povede k nějaké odměně.
Starší psi s poruchami zraku nebo sluchu nebo s úbytkem kognitivních funkcí se bez svých majitelů necítí bezpečně, a proto je neustále sledují.
Nemocní, znudění nebo úzkostní psi také chtějí být stále s námi. Zajímavé je, že tak činí i tehdy, když vycítí, že jejich majitelé jsou vystresovaní nebo úzkostní.
Psi jsou nám také vždy v patách, když změníme svůj denní režim nebo provedeme určité změny v domácnosti. Stěhování pro ně může být stresující stejně jako pro nás.
Jako by všechny tyto důvody nestačily, pokud byl váš mazlíček vždy sebevědomý, nezávislý pes a najednou se od vás nechce odstěhovat, je velká pravděpodobnost, že vám má co "říct". Často to může znamenat, že něco není v pořádku, necítí se dobře nebo se v jeho těle změnilo něco, co ho činí méně sebevědomým, například ztráta zraku nebo sluchu. Když se chování psa výrazně a náhle změní, je čas naplánovat prohlídku u veterináře.
Přílišná závislost psa může také naznačovat vážnější problém s chováním - separační úzkost. Zdraví psi vám chtějí být nablízku, když jste doma, ale nepanikaří, když zůstanou sami. Naproti tomu pes se separační úzkostí bude panikařit, když se vzdálíme z dohledu, rozkouše věci, začne nekontrolovaně žrát, štěkat, běhat a čůrat a může utéct z domova.
Jak můžeme pomoci našim domácím mazlíčkům, aby se stali samostatnějšími?
Nikdy netrestejte svého psa za to, že nás následuje! Pokud tak činí proto, že je úzkostný, můžeme situaci jen zhoršit. Zde je několik strategií, které mohou pomoci tento problém napravit.
Ujistěte se, že má váš pes dostatek pohybu. Unavený pes je obvykle spokojený pes a je méně pravděpodobné, že bude svého majitele úzkostně sledovat.
Nudící se pes chce být neustále se svým majitelem, protože nemá nic lepšího na práci. Interaktivní hračky ho duševně stimulují a povzbuzují ho k samostatné hře. Hračky jako schovávaná pamlsků ho mohou povzbudit k tomu, aby si užíval čas mimo nás.
Každý pes potřebuje bezpečné místo, kam se může uchýlit. Vytvořte mu speciální místo s jeho pelíškem a oblíbenými hračkami, kam se může uchýlit a kde bude rád trávit čas. Když tam zůstane, pochvalte ho.
Znecitlivěte psa na určité pohyby, například když vezmete do ruky klíče, které má spojené s tím, že zůstal sám. Udělejte to, aniž byste prováděli běžnou činnost, která je s tím spojená. Popadneme klíč, ale zůstaneme doma.
Nainstalujte do domu bezpečnostní mříže na dveře. Ty mu mohou pomoci zvyknout si na vlastní společnost, a přestože ho udrží mimo místnost, ve které chce být, může nás přes mříže sledovat. Pokud se vám zdá nervózní, dejte mu hračku nebo skládačku s jídlem, abyste odvedli jeho pozornost. Zpočátku se držte v blízkosti mříže, pak se postupně vzdalujte z jeho dohledu.
Starším psům se ztrátou zraku může někdy prospět umístění nočních světel do tmavých částí domu.
Vycvičit psa, aby byl spokojený ve své vlastní společnosti, může zabrat spoustu času a práce, ale pomůže mu to získat větší sebedůvěru. Pokud jste vyzkoušeli výše uvedené techniky a máte pocit, že jste nedosáhli žádného pokroku, poraďte se s veterinářem nebo psím psychologem o dalších postupech.